O Bohu a církvích civilně, část 8

KŘESŤANSTVÍ

        Poslední večer svého života strávil Ježíš se svými učedníky při oslavě židovského svátku Pesach. Řekl jim, že bude uvězněn. Řekl jim, že  zemře. Řekl jim, že po třech dnech opět vstane. Žádal, aby si jeho památku připomínali požíváním chleba a vína, které budou symbolem jeho těla, které obětuje a  krve, kterou prolije pro  hříchy světa. Právě  zachování památky večeře Páně (eucharistie) je typickým znakem křesťanství.  

      Všechny čtyři evangelia shodně popisují Ježíšovu smrt, prázdný hrob a události, které následovaly: Toho  velikonočního rána Ježíš oslovil Marii Magdalenu jejím jménem.. Ježíš jí řekl: Marie! obrátila se a zvolala hebrejsky: Rabbuni“, to znamená „Mistře“  ( J 20, 11-18)Krátce poté se setkal s Petrem, který se právě vracel z Jeruzaléma. Apoštol Pavel  se  o této události zmiňuje  v 1. listě Korintským:  Kristus zemřel za naše hříchy  podle Písem, a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je dosud naživu. Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mě. Vždyť já jsem nejmenší z apoštolů a nejsem ani hoden jména apoštol, neboť jsem pronásledoval církev Boží..(1 K. 15,5 ) Ještě téhož dne se  událostí zabýval sanhedrin - nejvyšší náboženská rada: Římští legionáři, kteří střežili hrob, celí vyděšení oznámili velekněžím, co se všechno stalo. Ti se sešli se staršími, dali vojákům značné peníze  s pokynem: „Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali.A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme, a postaráme se, abyste neměli těžkosti.“   Vojáci vzali peníze a udělali to tak, jak se jim řeklo. A ten výklad je mezi Židy rozšířen podnes. ( Mt 28, 11-15 )   Večer  Ježíš doprovázel své dva učedníky do Emaus a o něco později, v noci,  pozdravil své přátele slovy „Pokoj vám“ Evangelista Lukáš zmiňuje 40 dní, během nichž  se Ježíš setkával s mnoha lidmi: Ježíš také po svém umučení prokázal svým učedníkům mnoha způsoby, že žije, po 40 dní se jim dával spatřit a učil je o království Božím.  ( Sk. 1,3 ) Všichni pisatelé kladli nesmírný důraz na to, že Ježíš skutečně vstal z mrtvých.

     Bez výjimky každý - ať už je to  velká osobnost v dějinách lidstva, nebo obyčejný člověk,  má k dispozici určitý úsek svého času, ohraničený narozením a smrtí. Ježíš Kristus, jako jediný, prolomil hranici  smrti. Vzkříšený Ježíš Kristus je oním základním kamenem, na němž  stojí křesťanství. Pokud by Ježíš nezemřel a nebyl vzkříšen,  pak by byl  pouze  výjimečnou historickou osobností - a křesťanství by bylo pouze kultem této osobnosti.

           Přestože Ježíšovi učedníci a příznivci věděli, že se stalo všechno přesně tak, jak Ježíš  předpovídal, propadali beznaději: A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to třetí den, co se to stalo. (L.24, 21) Byli zmateni a byli zděšeni. A ani poté, co se s ním setkali tváří v tvář, nebyli schopni uvěřit, že je to opravdu On, jejich vzkříšený Pán:  …..A on jim řekl: „Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci? Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?“Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma. (L.24, 25-27)      Apoštolové, tak jak jim Ježíš přikázal, čekali v Jeruzalémě až do Letnic. Kolem dvanácti se shromáždil početný zástup lidí z  různých koutů římské říše. A pak došlo k té podivuhodné  události:…Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily  se a na každém z nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jazyky, jak jim Duch dával promluvit. ( Sk. 2, 1-4)     Ten den se dalo pokřtít mnoho lidí, i mnozí kněží přestupovali na křesťanskou víru.[1]